o mně / blog / poezie / obrazy / životopis / weby / senát / kontakt
Kaleidoskop 2018/10
Inflace a deflace - jednoduché vysvětlení, co je inflace a co je deflace
Definice, příčiny a důsledky
Co je Inflace a deflace? Již dříve jsem se věnoval podrobně inflaci v samostatném článku, ale mám za to, že je třeba oba termíny, jež spolu úzce souvisí, vysvětlit ještě jednou, stručně a mnohem jednodušeji.
Inflaci a deflaci si nejlépe představíme jako ochotu lidí vydávat nebo raději spořit peníze.
Kdy dochází k inflaci? Jaké jsou důsledky peněžní inflace?
Definice inflace: "nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice".
Inflace je stav, kdy lidé rozhodně nešetří a mají chuť utrácet peníze. Prodejci zdražují (ceny zboží a služeb se zvyšují), protože zájemců o koupi vybavených dostatkem peněz je mnoho a není tedy třeba dávat zboží do slev. Zboží „mizí“ z regálů a obchodníci jej rychle doplňují; tvoří se fronty.
- Půjčky: K inflaci mohou přispívat dostupné půjčky a ochota lidí zadlužovat se. Pozitivně naladění spotřebitelé, kteří mají pocit, že vše splatí, jsou tak hnací silou inflace.
- Rozpouštění úspor: méně častým jevem je obava ze znehodnocení úspor. Pokud budete mít pocit, že v brzké době přijdete o své úspory (měnová reforma, státní bankrot atp.) můžete podlehnout panice a začít rychle utrácet naspořené peníze. Snaha pořídit něco s trvalejší hodnotou (od zásoby konzerv až třeba po zlaté cihly) se projeví opět inflací, tedy vzestupem cen.
Kdy dochází k deflaci? Jaké jsou důsledky peněžní deflace?
Definice deflace: "pokles všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice".
Deflace je pravým opakem. Deflace je stav, kdy lidé šetří a odmítají vydávat peníze. Prodejci zlevňují (ceny zboží a služeb se snižují), protože zájemců o koupi je málo a je tedy třeba přilákat je slevami. Zboží „trčí“ v regálech i přesto, že ceny klesají, jednoduše proto, že lidé buď nemají peníze, nebo je odmítají za zboží utrácet.
- Půjčky: deflaci zapříčiní neochota lidí půjčovat si peníze (a následně je utrácet) nebo velmi přísné podmínky bank, které se zdráhají peníze poskytovat. Pro lepší představu, pokud bude průměrná úroková sazba spotřebních úvěrů 30%, můžeme očekávat spíše deflaci a snižování cen, protože si jen málokdo takovou půjčku pořídí a peníze utratí, zatímco při průměrné úrokové sazbě spotřebních úvěrů 3%, budou lidé mnohem ochotnější zadlužovat se, utrácet a svým jednáním podporovat inflaci.
- Hromadění peněz: K deflaci dochází také v případě, že lidé mají strach z budoucnosti a zároveň věří, že jejich peníze nebudou ztrácet hodnotu. Při zvýšené snaze spořit a nízké ochotě utrácet začnou rovněž ceny klesat.
Splácení dluhů při inflaci a deflaci
Jak je to se splácením dluhů při inflaci a deflaci?
Vezměme tento příklad:
- dlužíte 100 tisíc Kč
- měsíčně vyděláte 20 tisíc Kč
- cena rohlíku je 2 Kč
- DLUH = 5x výplata / za výplatu pořídíte 10 tisíc rohlíků
V případě vysoké roční inflace 100% bude Vaše situace taková:
- dlužíte 100 tisíc Kč
- měsíčně vyděláte 40 tisíc Kč
- cena rohlíku je 4 Kč
- DLUH = 2,5x výplata / za výplatu pořídíte stále 10 tisíc rohlíků
Inflace usnadňuje splácení dluhů, a proto mnoho ekonomů také doporučuje mírnou inflaci.
V případě vysoké roční deflace -100% bude Vaše situace taková:
- dlužíte 100 tisíc Kč
- měsíčně vyděláte 10 tisíc Kč
- cena rohlíku je 1 Kč
- DLUH = 10x výplata / za výplatu pořídíte stále 10 tisíc rohlíků
Deflace znesnadňuje splácení dluhů, a proto není deflace mezi zadluženými jedinci rozhodně žádoucí. V případě těch, kdo zadluženi nejsou, je však vítaným jevem, protože si za své úspory mohou kopit více zboží.
Záporná úroková sazba na běžném účtu
Zatím jsme se nesetkali se zápornými sazbami na běžných bankovních účtech. Obvyklá sazba je 0%, tedy peníze se Vám na účtu samovolně ani „nerozmnoží“ ani „nemizí“. Lze však předpokládat, že v budoucnu banky experimentálně sáhnou i k mírným záporným úrokovým sazbám, aby podpořily inflaci - ochotu lidí utrácet, resp. odradili je od snahy hromadit přebytky peněz na běžných účtech.
Je však velkou otázkou, jak na takové opatření bank klienti skutečně zareagují. Myslím, že proti očekávání bankéřů střadatelé peníze raději prostě schovají doma „pod polštář“, kde žádná záporná úroková sazba nehrozí, spíš než, že by vybírali úpory a spěchali utrácet za zboží a služby, které jednoduše nepotřebují.
Inflace znehodnocuje úspory
Je ještě vhodné připomenout, že inflace ve svém důsledku znehodnocuje úspory.
Vezměme tento příklad s pomocí hodnot z tabulky „Vývoj průměrných cen vybraných potravin“:
- máte naspořeno 100 tisíc Kč
- máslo v roce 2009 stálo 23 Kč
- máslo v roce 2018 stálo 60 Kč
Pokud jste svých 100 tisíc Kč neměli jakkoli zhodnocených, mohli jste si za ně v roce 2009 koupit téměř 3x více kusů másla než o devět let později.
Závěr
- Inflaci nestanovuje žádný úřad ani banka, vytváříme ji my sami naši ochotou utrácet peníze.
- Inflaci nemají rádi ti, kdo spoří, protože znehodnocuje jejich úspory a snižuje kupní sílu.
- Inflaci přivítají všichni, kdo jsou zadluženi, protože jejich dluhy se relativně k novým platům a cenám zmenšují.
- Deflaci ocení spořiví lidé, kteří díky nižším cenám postupně získávají větší kupní sílu.
- Deflace nepotěší zadlužené, protože jejich dluhy se relativně k novým platům a cenám zvětšují.
Seriál článků #inflace #deflace
- Inflace v roce 2020 – co by Karel Čapek asi řekl centrálním bankéřům v roce 2020?
- Inflace v roce 2020 – může inflace nepříjemně překvapit Čechy i světovou ekonomiku?
- Inflace a spotřební koš - Proč centrální banky selhávají v podpoře inflace?
- Inflace – Co to je? Inflace od A do Z!
- Inflace a deflace – Definice, příčiny a důsledky
