Lukáš Berta

o mně / blog / poezie / obrazy / životopis / weby / senát / kontakt

Kaleidoskop 2019/25

Likvidita (srozumitelně)

Co je likvidita a hloubka trhu?

Likvidita = schopnost prodat

Likvidita, jak již název napovídá, má něco společného s tekutostí (likvidní = tekutý). Ve spojení s prodejem a nákupem, pak likvidita znamená schopnost přeměnit jakoukoli cennost (akcie, nemovitosti, umělecké předměty, Bitcoin ...) na peníze, třeba české koruny. Jednoduše řečeno, likvidní rovná se prodejný, zpeněžitelný.

Proč je likvidita důležitá?

Patrně nikdo nechce vlastnit cennost, která se ukáže být zcela neprodejnou (nelikvidní). Právě ona snadnost prodeje ovlivňuje i cenu. Určitě to znáte. Někdo známý chce prodat dům či byt, ale na kupce čeká celý rok (realitní makléř by tedy řekl, že trh s nemovitostmi není příliš likvidní).

Co je spread?

Máte doma starožitný porcelán a rozhodnete se prodat vázu japonského stylu z dynastie Ming za 100.000 Kč. Přihlásí se Vám několik zájemců, ale všichni chtějí slevu. Ten, který je k Vaší nabídce nejblíže, je ochoten nabídnout pouze 90.000 Kč. Záleží samozřejmě na Vás, jestli na tuto nabídku přistoupíte, ale podstatné je, že existuje rozdíl mezi Vaší nabídkou a poptávkou trhu, tedy „spread“, který ve Vašem případě činí 10.000 Kč. Když se nad tím zamyslíte dále, zjistíte, že velikost spreadu celkem logicky souvisí s likviditou. Jak to?

Likvidita a spready

Ať už chcete prodat starožitnou vázu, nemovitost, nebo zlatý řetízek v zastavárně, často narazíte na situaci, že více prodejců nabízí totožné (nebo alespoň velmi podobné) zboží, ale na trhu se nachází jen malý počet zákazníků, kteří o ně mají zájem. Čím méně je zákazníků a čím více prodávajících, tím více si mohou zákazníci vybírat a smlouvat lepší cenu. Pro představu: Když už se snažíte rok prodat nemovitost a nepomáhá ani sleva 20%, tak se buď musíte smířit s tím, že je jednoduše trh nelikvidní a Vy z prodeje ustoupíte (přece nebudete prodávat „pod cenou“). A nebo, což se děje výrazně častěji, protože peníze prostě nutně potřebujete, poskytnete slevu třeba i 50% z kupní ceny.

Ve chvíli, kdy je trh nelikvidní, jsou spready, tedy představa o správné ceně mezi prodávajícím a kupujícím, velmi rozdílné – na nelikvidním trhu se spready rozšiřují, na likvidním zužují.

Iluze likvidity – 1. Směnárny, zastavárny, výkup železa

Spousta lidí žije v takzvané „iluzi likvidity“. Běžný člověk má za to, že když vezme pár zahraničních bankovek, které mu zbyly z dovolené, a zajde s nimi do nejbližší směnárny, tak mu je bodrý směnárník s cizokrajným přízvukem obratem všechny vymění na české koruny (očekává tedy 100% likviditu). Stejně tak, pokud chce někdo odvézt do sběrného dvora starý sporák z chaty a dostat za něj pár korun, patrně by byl překvapen, když by jej mistr v montérkách odmítl se slovy: „Pardón, ale železo je nyní nelikvidní.“  Automaticky tedy očekáváme, že trhy s cizími měnami nebo starým železem jsou stoprocentně likvidní. Když ale zapojíte fantazii, může nastat situace, kdy se z nějakého důvodu začnou všichni lidé zbavovat starého železa a na sběrném dvoře se objeví cedule s nápisem: „Železo nyní vykupujeme pouze za 50% původní ceny“. A o týden později nová cedule: „Železo už nevykupujeme vůbec“. Totéž se může stát i s cizími měnami, nebo zlatým řetízkem a jeho výkupem v zastavárně, nebo ...

Iluze likvidity – 2. Akcie, dluhopisy

Velmi podobně funguje likvidita i na akciových trzích. Pokud se například podíváte jakou současnou tržní cenu má Microsoft, Apple nebo Amazon, případně desetiletý americký dluhopis, pak uvidíte na obrazovce konkrétní číslo, tedy nějakou částku, za níž se uskutečnil poslední prodej. Co se však z tohoto čísla nedozvíte je informace, jaké množství bylo zobchodováno, aniž by se cena příliš vychýlila (hloubka trhu). Většina velmi likvidních akcií se obchoduje skutečně každou vteřinu, kdy je burza otevřená, takže i cena se neustále mění. Zatímco nelikvidní akcie se prodají jen párkrát za den a rozdíl v ceně je patrný.

Ilustrace: Porovnejte likviditu akcií Microsoft a Sears během stejného dne (osa x). Zubatost málo likvidní akcie je zřetelná.

Avšak, nakupující mohou z trhu jednoduše zmizet ve chvíli, kdy je prodávající nejvíce potřebují. Cena pak začne prudce padat dolů. Proč? Jednoduše proto, že prodávající se chtějí svého majetku zbavit tak říkajíc „za každou cenu“ co nejrychleji. Protože se bojí, že jim v ruce zůstane zcela neprodejný příslovečný „Černý Petr“; případně, že cena bude padat ještě dále a oni nechtějí být poslední hlupáci, kteří prodají za úplný zlomek původní ceny.

Předchozí likvidita, není vždy dobrým vodítkem pro likviditu budoucí. Mnoho majitelů akcií, ale i jiných cenností, tak žije ve falešné představě – v iluzi likvidity.

Ilustrace: Porovnejte likviditu Facebook před a po ohlášení obchodních výsledků. Jak rychle se rozevřely spready, rozdíl mezi nabídkou a poptávkou, a akcie ztratila během pár minut 20% své ceny.

(zdroj)

Likvidita jako bazén (hloubka trhu)

Likviditu si lze poměrně dobře představit jako bazén. Ten může být buď mělký, jako dětské brouzdaliště, a nebo velmi hluboký jako ten, kde se cvičí budoucí potápěči. Pokud skočíte šipku do dětského brouzdaliště, zlomíte si nejspíš vaz. Dětské brouzdaliště – to je právě trh, který nemá hloubku, to znamená, že je na něm velmi málo kupujících. Ve chvíli, kdy tito nakupující dostanou, co chtěli, pak jste narazili na pomyslné dno, protože již není komu dalšímu prodávat (resp. lze prodávat jen s velkou slevou, jak ukazuje propad Facebooku výše). „Zdravý trh“ je tedy ten, kde je dlouhodobě skutečně velký počet prodávajících i nakupujících a lze si jej představit jako hluboký bazén, kam můžete skočit šipku (prodat naráz velký objem majetku) a přesto se cena nepropadne.

Závěr

Samozřejmě dobrým vodítkem likvidity může být statistika uskutečněných nákupů a prodejů v čase v jakémkoli odvětví, ať jsou to akcie, umělecká díla, nebo třeba zubní kartáčky. Musíte být ale pozorní.

Likvidita může „vyschnout“ skutečně ze dne na den (když se například zjistí, že celá série uměleckých děl je zasažena padělky atp.), nebo během pár minut (jako výše v případě Facebooku). 

Likvidita také může být jen domnělá či předstíraná. Představte si tisíc prodaných akcií denně. Těchto tisíc prodaných akcií za den může znamenat, že tisíc individuálních obchodníků prodalo po jednom kusu akcie druhému tisíci nakupujících, ale také to může znamenat, že pouze dva obchodníci si během jediného dne mezi sebou 1000x krát vyměnili jednu akcií – jednoduše si ji přehazovali jako horký brambor sem a tam, tam a zpět (tzv. vysokorychlostní obchodování).

Skutečná likvidita je pro Vás, pro prodejce, v obou případech zcela rozdílná, protože v prvním případě je na trhu 1000 lačných nakupujících a ve druhém jen jeden, který se rychle nasytí.

Likvidita je tedy často důležitější, než si lidé připouští, a zároveň mnohem méně spolehlivá, než by si přáli. Platí proto stará dobrá poučka: „Nedávejte všechna vejce do jednoho košíku“ nebo „Nevsázejte všechny peníze na jednoho koně“. Jinak řečeno, nikdy nevíte, jestli náhodou majetek, který se včera skvěle obchodoval, nebude z dosud neznámého důvodu zítra neprodejný (nelikvidní).