o mně / blog / poezie / obrazy / životopis / weby / senát / kontakt
Kaleidoskop 2021/03
Očkování, autismus a kolik stojí tělo hollywoodského herce?
Jak hnutí odpůrců očkování vlastně vzniklo?
Považuji za fascinující, jak lidé, kteří (dost možná i oprávněně) podezírají velké farmaceutické firmy ze snahy „protěžovat své zboží“, často zcela ignorují historii. Tedy to, že samotný novodobý vznik hnutí odpůrců očkování je založen na úplně stejném principu – tedy chamtivosti a podvádění – a to nikoli v rovině domněnek, podezření, ale skutečně zdokumentovaných faktů. Takže prosím, vyberte si, ale měli byste přitom znát obě misky vah.
Jak hnutí odpůrců očkování vlastně vzniklo?
Andrew Wakefield je doktor, který přišel s první novodobou „studií“ o škodlivosti očkování u dětí. Víte ale, že byl usvědčen ze střetu zájmů a podvodu?
Andrew Wakefield v roce 1998 publikoval článek – „studii“ – která sestávala ze vzorku 12-ti dětí (idnes) – proti tomu dnes máme vzorek agregovaných studií, cca 14 milionů dětí, které dokazují, že se mýlil, či spíše záměrně podváděl.
Upřímně, kdybyste provedli jakoukoli „studii“ v nejbližším panelovém domě, patrně budete mít reprezentativnější vzorek populace, než měl Wakefield. Jeho výzkum měl však i mnohem podstatnější vady.
O peníze jde vždy až na prvním místě
Brian Deer, investigativní novinář, zjistil, že Wakefield dostal od právníků více než 400 tisíc liber (v přepočtu na dnešní koruny je to přibližně 20 milionů Kč, se započtením inflace) (forbes) za to, aby přinesl „studii“, která bude sloužit zájmům jejich klientů.
Proč, aneb motivace?
Jednoduše protože se několik rodičů s dětmi postiženými autismem, rozhodlo po poradě s právníky zažalovat velké farmaceutické firmy o odškodné. Tedy velmi laicky řečeno, že zkusí „podojit“ někoho, kdo má peníze a „mohl by se nechat“. Šlo tak v první řadě o hledání toho, kdo může rodičům vynahradit ono bez diskuse hrozné životní neštěstí, které je potkalo (Pána Boha totiž žalovat nelze). A jak se říká: „účel světí prostředky“.
Tito nešťastní lidé potřebovali svoji žalobu podpořit nějakým důkazem, nejlépe studií. Tak se právníci rodičů obrátili na Wakefielda.
Proč právě Wakefield?
Střet zájmů – Andrew Wakefield si v létě 1997 podal patentovou přihlášku na vlastní jednorázovou vakcínu proti spalničkám; tedy i v jeho zájmu bylo pokud možno zničit tehdejší konkurenci (obdobu hexavakcíny atp.).
Britský dokument
Vřele doporučuji zhlédnout celý video dokument britského novináře Briana Deera natočený pro televizi Channel 4. Zde je pro diváka věřím zřetelně vidět lékařské charisma Dr. Wakefielda ale i alarmující fakta. Níže výběr několika zajímavých pasáží:
- Wakefield tvrdí: „Vakcínu je třeba rozdělit“, tedy neočkovat více vakcínami naráz: zde
- Ukazuje se, že Wakefield má patentovanou vlastní jednorázovou vakcínu, která (jak tvrdí) má zcela vyřešit autismus a chronické záněty střev (Crohnovu chorobu); má tedy sám zištný zájem na alternativní vakcíně. Díky ní je v jasném střetu zájmů. Překvapivě však o tomto faktu neinformoval ani své spolupracovníky: zde
- Spoluautor Wakefieldova patentu, velmi zvláštní člověk, říká, že autismus je léčitelný, a to dokonce levně: zde
- Dr. Chadwick, asistent Dr. Wakefielda, udělal testy na přítomnost spalniček ve vzorcích autistických dětí, které byly předmětem pilotní studie. Oproti předpokladu žádné spalničky nenašel. Přitom však právě tyto spalničky měly podle Dr. Wakefielda způsobovat u dětí autismus: zde
- Osobní příběh na Vás udělá jistě větší dojem, než abstraktní čísla – podívejte se na rodiče. Ti neočkovali a dodnes svého rozhodnutí litují, protože museli jedenáct měsíců přihlížet, jak jim dcera umírá postupně „před očima“. Virus spalniček degenerativně napadl její mozek: zde
Víra
Wakefield ztratil lékařskou licenci ve Velké Británii a ačkoli právní kauza je dávno uzavřena, hnutí „proti očkování“ je přinejmenším stejně hlasité jako dříve.
Fenomén „proti očkování“ je pro mě úžasným dokladem toho, že lidská mysl je založena primárně na víře, pocitech a dojemných příbězích. Fakta jsou pro lidi většinou druhořadá. Jinak řečeno: podobně jako v případě Wakefieldovi studie s 12-ti dětmi, většina z nás si vybírá z reality právě to, co dopovídá našemu přesvědčení. Ne naopak.
Pokud tedy nechcete očkování věřit, opatříte si jistě vhodné důkazy. Pokud mu chcete věřit, bude Vám vyhovovat třeba i poslední velká srovnávací studie očkování 650 tisíc dánských dětí z roku 2019, kde nebyla prokázána žádná souvislost mezi rizikem očkování vakcínou MMR (spalničky, příušnice a zarděnky) a autismem. Podle studie je výskyt autismu prakticky stejný v obou skupinách, tedy mezi očkovanými i neočkovanými.
Vedle sochy Svobody by měla stát i socha Zodpovědnosti
Já sám si myslím, že očkování je správná cesta. Nebudu Vám můj názor však jakkoli vnucovat. Mnohem férovější je podle mě přístup založený na svobodné volbě, doprovázený však nutností nést plnou zodpovědnost za výhody i nevýhody očkování; tedy případnou finanční a další zodpovědnost za onemocnění a léčbu spojenou s odmítnutím očkování (více v mém článku Povinné očkování?).
A co ty další látky?
Než mě prosím začnete „kamenovat“ dalšími argumenty, jako například, že vakcíny obsahují škodlivý hliník, mějte prosím na paměti, že já Vám očkování opravdu nenutím.
Smyslem toho článku je pouze poukázat na okolnosti, které stály za vznikem „proti-očkovacího“ hnutí. Hledání argumentů, jejich přijmutí či odmítnutí, to je čistě Vaše vlastní věc. Díky předem za vzájemný respekt.
Pod čarou proto dodávám ještě drobnost, na kterou jsem v souvislosti s očkováním narazil, a tedy pochybnosti o přítomnosti všelijakých „nepřirozených“ a snad i škodlivých látek ve vakcíně.
Hliník & spol.
„Ve vakcínách je hliník obsažen v podobě hlinitých solí. Množství hlinitých solí se ve vakcínách pohybuje od 0,125 mg do 0,820 mg v jedné dávce. Průměrný denní příjem hliníku v potravinách a vodě je přitom 10-15 mg. Za minimálně rizikovou se považuje hranice denní expozice hliníku ve výši 2 mg/kg tělesné hmotnosti, tedy třeba 6 mg u 3 kg dítěte.“ (novinky.cz) … hliník můžeme nalézt ve vodě, kterou pijeme (hygienický limit: 0,2 mg/l), ve vzduchu, který dýcháme, a v potravinách, které jíme. Hliník můžeme nalézt také v řadě kosmetických, léčebných přípravků.
Hliník je tedy zcela přirozeně kolem nás i v našem těle. Jen záleží na množství, což platí ostatně třeba i u vody – vypít denně 1,5 litru, může být zdraví prospěšné, vypít 15 litrů již nikoliv, a to, i když je voda pro tělo naprosto „přirozená“.
Jak drahé by bylo vyrobit Benedicta Cumberbatche?
Co vlastně obsahuje naše tělo? Přehlednou tabulku najdete zde. Možná s překvapením zjistíte, že lidské tělo obsahuje vyjma hliníku i stopové množství zlata, stříbra, titanu nebo třeba i radioaktivních prvků. Před lety jistého vtipálka napadlo spočítat, kolik by stálo vyrobit tělo herce Benedicta Cumberbatche (znáte z filmů Sherlock, Brexit nebo Kód Enigmy). Kolik myslíte? Nebudu Vás napínat, cena těla tohoto pohledného herce je cca tři miliony Kč (96 546 liber) včetně DPH; tedy čistě z pohledu chemie samozřejmě. Podrobný rozbor výpočtu je součástí úvodní kapitoly skvělé knihy Tělo – průvodce pro jeho obyvatele.
Můj závěr
Já sám mám velký respekt před věcmi, kterým nerozumím. V současném složitém a propojeném světě je takových oblastí rozhodně více než dříve. Zároveň si také všímám, jak má lidská mysl tendenci hledat intuitivní a jednoduché odpovědi na složité otázky, to proto, že nějakou odpověď nutně potřebuje – neumíme žít v nejistotě a svět po nás chce neustále nějaká rozhodnutí – ale zároveň nemá naše mysl kapacitu složité problémy důkladně studovat a zkoumat.
Jenže, intuice je skvělá při lovu mamuta i řízení automobilu. Je ale o mnoho horším pomocníkem při vyhodnocování komplexních statistických problémů, kam mimo jiné spadá i očkování. A to je dobré mít na paměti.
