o mně / blog / poezie / obrazy / životopis / weby / senát / kontakt
Kaleidoskop 2019/29
Sport a politika
Smí se sport míchat s politikou?
Po zveřejnění článku o mém záměru vstoupit do politiky se objevily u některých lidí obvyklé pochybnosti – jedná se o správný krok? Nemají být náhodou sport a politika od sebe striktně odděleny? Nepřekračuje ředitel běžeckého závodu nepsaná pravidla, když se staví veřejně za svého kolegu? Jak to tedy mezi sportem a politikou je?
Politika uvnitř sportu
Kde začíná a končí sport? A kde jej následuje politika? Podle mého skromného názoru "čistý" sport zahrnuje pouze trénink a samotný sportovní výkon. Řeklo by se tedy: "Ve svém volném čase si trénuj jak chceš a od startu do cíle se jedná o sport". Ale dál?
Jakmile se dostaneme k organizačním záležitostem, mám za to, že již vstupujeme do politiky. Proč? Kdo bude rozhodovat o tom:
- Jaké nastavíme kategorie (muži, ženy, junioři ...)?
- Budou mít všichni stejně ... (dlouhou trať, počet jamek, vysokou laťku ...)?
- Nebude náhodou někdo znevýhodněn?
- Mohou se účastnit i lidé s handicapem (běžec s protézou, golfista na vozíku ...)?
- Jaké nastavíme limity pro kvalifikaci na závod?
- Chceme vůbec nějaké limity nebo se může účastnit úplně každý?
- Jaký zvolíme systém pro hledání vítěze při skupinových zápasech (pavouk, každý s každým ...)?
- Smí se Rusko po dopingových skandálech účastnit olympiády?
- Atd.
Myslím že při troše fantazie je zřejmé, že tyto otázky nejsou příliš odlišné od těch, které se běžně řeší v "takzvané" politice:
- Inkluze ve školství = jaká je kvalifikace na závod?
- Rozdělení daňových sazeb = bude stejná trať pro všechny?
- Co nebo kdo určí vítěze = jakým způsobem obsadíme úřednické funkce?
- Atd.
Úplně postačí připustit, že politika nejsou jen věci veřejné, ale jednoduše, že politika jsou věci společné. Ve chvíli, kdy se větší počet lidí organizuje do nějakého celku a nastavuje pravidla společného fungování, jedná se o politiku. Ve sportu to může být FIFA, Český olympijský svaz, Lodní sporty Brno, nebo třeba jen dětské soutěže pořádané Střediskem volného času Lužánky. Na velikosti a věku nezáleží. Jde o principy – jde o to, že ten, kdo nastavuje pravidla, řeší politiku (byť si to dost možná ani nepřipouští).
Sport zasahuje do politiky zcela jistě, ale naopak?
Zajímavé je všimnout si i faktu, že sportovci mají vstup do politiky povolen, ale opačným směrem není cesta stejně dobře průchozí. Významní sportovci dostávají vyznamenání na Pražském hradě a na mnoha dalších místech. Považujeme to většinou za něco zcela přirozeného a samozřejmého. Avšak ve chvíli, kdy si politik oblékne dres a vydá se opačným směrem, třeba na závod, začne u mnohých lidí vzbuzovat výrazné podezření (Proč sem "sakra" leze? Co má za lubem?) Tato situace s trochou nadsázky připomíná goretexovou membránu, kde mohou molekuly vody jednosměrně procházet směrem ven, ale nikoli dovnitř. Inu, zvláštní paradox. Nemyslíte?
Politika mimo sport
Většina lidí, kteří zastávají názor, že sport se nesmí míchat s politikou, mají obvykle na mysli "vnější" politiku – nikoli politiku vnitřní, kterou jsem popisoval výše. Vnější politikou rozumím jakoukoli veřejnou funkci, která rozhoduje o tocích peněz, nastavování společenských pravidel a zákonů. Takže, kdo nechce, aby se sport míchal s politikou, má obvykle na mysli, aby se konkrétní člověk (politik), nebo strana, nesnažili ovlivňovat účastníky a fanoušky sportovních aktivit. Je to však správné?
Umění a politika = sport a politika
Odpověď je jednoduchá – rozhodnout by měl svobodně každý sám. Položte si podobnou otázku: Měla by být hudba apolitická (většina pop music, ABBA, David Bowie ...) nebo je přípustné či dokonce vhodné, aby texty obsahovaly politická sdělení (Beethoven, John Lennon, Bob Marley, Rage Against The Machine ...). A co třeba divadlo? Celá řada herců, kteří v roce 1989 podpořili Sametovou revoluci, jednali chybně nebo se zachovali správně? Měli by se herci, hudebníci, výtvarníci raději držet zpátky pouze "čistého" umění a do věcí veřejných se vůbec nemíchat? Neudělal chybu umělec (dramatik) Václav Havel, když se z něj stal politik Václav Havel? Dělá chybu ředitel běžeckého závodu Petr Božek, když se postavil za svého kolegu Lukáše Bertu?
Osobně si myslím, že sport je na tom úplně stejně jako umění. Pokud vidíme našeho oblíbeného politika po boku našeho oblíbeného sportovce nebo umělce, pak je vše v pořádku. Pokud se nám jeden z nich nelíbí, pak se nám nelíbí ani jejich spojení. Jeden a tentýž člověk může cítit rozčílení, když vidí záznam Adolfa Hitlera, jak zahajuje olympijské hry v roce 1936 v Berlíně, ale zároveň cítit i úžasnou blaženost, když vidí, jak v roce 1969 porazili naši hokejisté na mistrovství světa ve Stockholmu dvakrát během jednoho týdne Sovětský svaz (pomyslná odplata za okupaci). A pozor, obojí je spojením sportu a politiky! Proč se nám tedy jedno zamlouvá a druhé ne?
Sport od politiky zcela oddělit nelze
Můj osobní názor je, že sport, podobně jako umění, od politiky zcela oddělit nelze. A je pouze na každém z nás, aby vyjádřil vhodnou míru tohoto spojení. Jednoduše tak, že určitým sportovcům fandíme a jiným nefandíme, stejně jako máme a nemáme rádi určité umělce. Případně tak, že se vybraných sportovních a kulturních událostí nezúčastníme, když zjistíme, že se "zvrhly" v politickou agitaci.
Výmluvy místo upřímnosti
Vymlouvat se na to, že sport a politika se rozhodně nemají míchat dohromady, je podle mě jen berlička pro ty, kterým se konkrétní spojení sportovce nebo umělce a politika nelíbí. Stačí jen mít odvahu to přiznat. Pokud však určitý politik propaguje shodné hodnoty jako příslušný sportovec (fair–play, ctění pravidel a zákonů, uctivé chování k ženám a dětem ...), pak mě osobně přijde takové spojení naprosto přirozené, protože společně ukazují určitý "světonázor" a především hodnoty, které by měly platit všude, tedy i mimo sportoviště.
