Lukáš Berta

o mně / blog / poezie / obrazy / životopis / weby / senát / kontakt

Kaleidoskop 2019/21

Bitcoin

Bitcoin jako skvělý průkopník lepších zítřků, nebo mizerný kandidát na novou měnu?

První vizi ohledně budoucnosti Bitcoinu jsem načrtl letos v článku o bezhotovostní společnosti. Ve zkratce to podstatné: "Je nutné od sebe oddělit obecnou technologii zvanou Blockchain a její konkrétní aplikaci zvanou Bitcoin. Blockchain má před sebou jistě zajímavou budoucnost ... Bitcoin s nejvyšší pravděpodobností čeká stejný osud jako třeba Netscape, Napster, nebo ve fyzickém světě řekněme trojplošník. Byly to svého druhu průkopníci, které však evoluce díky jejich vlastnostem neuznala za kandidáty vhodné k přežití. Přišli jiní a lepší nástupci." Nyní se na Bitcoin a blockchain podívám hlouběji.

Jaký je rozdíl mezi Bitcoinem a Blockchainem?

Co je Bitcoin a co je Blockchain? Bitocin je konkrétní produkt, třeba jako televizní přijímač SONY, Blockchain je obecná technologie, podobně jako technologie pro přenos a zobrazení televizního signálu.

Informovaný čtenář si možná všiml, že vyjma Bitcoinu existuje spousta dalších kryptoměn jako Ethereum, Ripple, Litecoin, ... Všechny jsou založeny na stejné obecné technologii zvané Blockchain. Blockchain však není zpoplatněná technologie, takže jí může využít kdokoliv chce a to zdarma. Ostatně, právě proto je na světě tolik kryptoměn vyjma Bitcoinu.

Blockchain zdarma, k dispozici všem

Důležitý rozdíl oproti klasickým patentům je ten, že Blockchain je bezplatný a může jej využít již nyní každý. U mnoha jiných inovací je zvykem platit autorovi patentu, dokud je v zákonné lhůtě. Například  telefon (Alexander Graham Bell),  televize (Philo Taylor Farnsworth) karbonové vlákno (Royal Aircraft Establishment Engineers).

Blockchain je však podobný technologii webu (World Wide Web), jímž autorem je Tim Berners-Lee. Ten poskytl svoji invoaci světu zdarma. Jinak by byl patrně nyní nejbohatším člověkem planety.

Osobně mám za to, že většina veřejnosti rozdíl mezi Bitcoinem a Blockchainem nevnímá a považuje tak mylně Bitcoin za nositele jedinečné technologie, originálního patentu. To je však omyl, který se může promítat i do ceny Bitcoinu.

Je Bitcoin novodobé zlato?

Mnoho laiků i zanícených fandů Bitcoinu jej považuje za jakési novodobé zlato. Problém je však, že Bitcoin je pouze využití bezplatné technologie Blockchain, kterou lze dále znovu a znovu využívat, resp. vyrábět nekonečné „bratříčky a sestřičky“ Bitcoinu.

Proti tomu však žádné další zlato nevyrobíte. Máme jen to, které už na planetě existuje nyní. Díky fyzikálním zákonům a Mendělejevově tabulce prvků to prostě není možné (alternativy jako stříbro či platina jsou rovnež zcela jasně limitně omezené). Jenže kryptoměn podobných Bitcoinu můžete pomocí Blockchainu vytvořit kolik chcete. Z tohoto důvodu nepovažuji Bitcoin za elektronické zlato.

Je Bitcoin měna?

Každá měna by měla plnit tři role: umožňovat směnu, uchovávat hodnotu a tvořit účetní jednotku.

Všiml jsem si, že v posledních letech se diskuze kolem Bitcoinu malinko posouvá. Zdá se mi, že všichni začínají chápat, že Bitcoin není a už nikdy nebude klasickou měnou. E-shopy a prodejci, kteří experimentálně zavedli příjem platby za zboží a služby v Bitcoinech se rozhodně nerozrůstají; přijde mi, že stagnují.

Celkem logicky se k placení Bitcoin příliš nehodí, když jeho cena den ze dne roste a klesá i v řadu mnoha procent. Představte si, že byste provozovali restauraci a zákazníci Vám jeden den zaplatí 100 obědů, které spořádali, ale Vy druhý den zjistíte, že máte na účtu hodnotu pouze 80 obědů a nemáte tak dostatek prostředků ani na pořízení nových surovin pro další provoz. Brzy byste zkrachovali. Hodnota Bitcoinu je tedy příliš volatilní (proměnlivá), než aby mohl sloužit jako měna.

Dokáže Bitcoin tedy alespoň uchovat hodnotu?

Na rozdíl od zlata, které můžete přetavit ve šperky, nebo použít v elektronice, jsou Bitcoiny pouze jedničky a nuly v počítači, které nemají žádné druhotné využití, tedy ani takzvanou "vnitřní užitnou hodnotu". Bitcoin je krytý pouze důvěrou, že jej od Vás někdo koupí za stejnou nebo vyšší cenu, než jste jej koupili Vy sami. Dokud v něj lidé věří, je vzácný a jeho cena vzrůstá. A naopak.

Má tedy Bitcoin jako měna budoucnost?

Za hlavni chybu Bitcoinu považuji jeho snahu zaujmout roli skutečné měny. Peníze, co svět světem stojí, vydával a garantoval panovník, tedy stát. A to především kvůli výběru daní a dohledu nad občany.

Nevidím naprosto žádnou možnost, jak by se Bitcoin mohl jako měna etablovat, byť to byl jistě cíl zakladatelů a průkopníků této alternativy. Vše, co překročí určitou únosnou mez a začne stát ohrožovat v jeho základech, obvykle stát také rychle zreguluje, ohraničí nebo vymytí.

Je to stejné jako s celým internetem. Dokud byl internet okrajovou záležitostí pro pár nadšenců, mohl jej stát blahosklonně ignorovat. Nyní se usilovně řeší, jak zdanit nadnárodní giganty jako Google, Facebook, Amazon a další. Rozhodujeme, co o nás mohou a nemohou tyto společnosti zjišťovat (nákupní data, bydliště...). A s Bitcoinem je to stejné. Na Newyorské burze se již obchodují futures kontrakty (deriváty), hedgeové fondy a investiční banky přemýšlejí, zda Bitcoin zařadit do portfolia ... zkrátka Bitcoin přerostl do rozměrů, které si státy nemohou dovolit nechat bez povšimnutí.

Navíc Bitcoin oprávněně doprovází podezření, že se jedná o nástroj vhodný pro korupci a mafii. To je samozřejmě něco, co stát nemůže tolerovat. Stát samozřejmě nemůže jednoduše „vypnout“ ani „zrušit“ Bitcoin. Snadno ale může vynutit taková omezení, že se Bitcoin stane nepraktický, nepoužitelný. Stát může zakázat jeho směnu do českých korun, dolarů i eura. Stát může monitorovat a zakázat provoz těžařských serverů i obyčejné platby na svém území. Pokud státy nad Bitcoinem „zlomí hůl“ a prohlásí jej za nelegální platidlo, pak pro své držitele bude Bitcoin asi stejně praktický jako ukradený obraz od Picassa ve sklepě, nebo dětská pornografie na disku v PC – můžete se na ně tajně podívat, ale patrně nic víc.

Má Bitcoin vůbec nějakou budoucnost?

Abych nevyzněl jen jako zapšklý skeptik. Kolem kryptoměn se pohybuje spousta velmi chytrých lidí, kterých si vážím. Celá myšlenka poukázat na problematický monopol centrálních bank tisknout peníze je také úctyhodná a zaslouží poklonu.

Kolem Bitcoinu a kryptoměn se vytvořila komunita plná pozitivní energie a touhy změnit svět k lepšímu. To je podle mě klíčové a velmi mě to těší. Jako pragmatik ale vidím, že touha využít Blockchain na tvorbu nové měny je cesta špatným směrem. Z důvodu, které jsem popsal výše, si stát monopol na tištění peněz jednoduše nenechá vzít.

Bylo by tak podle mě dobré, kdyby komunita kolem kryptoměn začala přemýšlet právě o jiném smysluplném uplatnění Blockchainu.

Když ne jako měna, tak k čemu by Blockchain měl sloužit?

To hlavní, co Blockchain dokáže je takzvaná distribuovaná důvěra. Blockchain je pomyslná účetní kniha či databáze položek, kterou nelze jednoduše zfalšovat.

Blockchain totiž tvoří celá řada počítačů, které vzájemně neustále komunikují a ověřují své sdílené informace, doplňují se navzájem. Mohou vytvářet užitečnou sdílenou informaci, databázi s historickým záznamem všech změn a transakcí.

Dobrým příkladem je Wikipedie. Je to projekt, který je velmi hodnotný. A přesto nemá svojí tržní cenu. Wikipedie není na prodej. Uživatelé se tohoto projektu účastní díky tomu, že společně vytvářejí něco užitečného a smysluplného. Dělají to s vědomím dobré vůle, pro dobrý pocit, možná i pro prestiž, když mohou být podepsání pod článkem.

Wikipedie proti Bitcoinu je centralizovaný systém. Kdyby se nějaká autorita rozhodla smazat všechny záznamy na centrálních server Wikipedie, je pravděpodobné, že by se jí to mohlo podařit. Zatímco u Bitcoinu žádné skutečně centrum není.

Podstatné ale je, že Wikipedii patrně nikdo vypínat nebo hromadně přepisovat nechce. Nenapadá mě důvod v nejbližší budoucnosti, proč by se o to měl nějaký demokratický stát snažit. Jinak řečeno: Wikipedie nepotřebuje Blockchain jako ochranný prvek, ale pojďme přemýšlet o projektech, které jsou užitečné, nejedná se o peníze, a kde je taková ochrana skutečně žádoucí.

Dovedu představit využití Blockchainu u projektů, které potřebují být decentralizované právě proto, aby byla zajištěna jejich nezávislost a nestrannost.

Zkusím ještě jiný příklad, který také není ideální, ale opět může posloužit jako dobrá ilustrace pro rozvíjení fantazie, jak by šlo Blockchain využít. Když jdete vrátit knihu do knihovny, existuje v této instituci centrální záznam všech výpůjček (to znamená celá historie všech knih ... kdo měl kdy jakou půjčenou … obdoba účetní knihy se všemi transakcemi).

Může se stát, že tyto záznamy někdo omylem nebo i cíleně zmanipuluje. Je to však krajně nepravděpodobné, protože vyjma zvláštního potěšení z takového nevšedního záškodnictví asi není příliš co získat. Chybí tedy dostatečná motivace k takto zlovolnému jednání a tím pádem i motivace knihovny chránit se před útokem formou decentralizované databáze.

Je ale asi myslitelné, že by počítače všech uživatelů knihovny zároveň společně vytvářeli a ověřovali celou databázi.

Závěr

Myslím, že Bitcoin nikdy nebude dominantní měnou, ani užitečným prostředníkem online plateb. Státy si své právo na usměrňování občanů pomocí peněz nenechají vzít.

Mozky geniálních lidí v komunitě Bitcoinu a Blockchainu by se měli zaměřit na využití této technologie pro vytváření skutečné hodnoty a užitku, nikoli na snahu o vznik nové měny, kterou lze obchodovat na burzách a jež se stala v prvé řadě čistým prostředkem spekulace.

Myslím si také, že dříve nebo později vznikne nějaká státní kryptoměna.

Nejpravděpodobnější je podle mě vznik kryptoměny kryté zlatem z dílny Mezinárodního měnového fondu (MMF). Tato státní kryptoměna nevznikne však proto, že by byla nutně zapotřebí, ale prostě proto, že si ji lidé žádají. A zcela pragmatické je, že pro vysoké státní úředníky a centrální bankéře je jednodušší vyjít lidem vstříc, dát jim vytouženou kryptoměnu, avšak mít celý projekt pod kontrolou.