senát 2020 / o mně / blog / obrazy / životopis / kontakt / weby

Kaleidoskop 2019/18

E-learning ve školství

E-learning ve školství / knihovna

Proč by vysoké školy měly vsadit na e-learning?

S velkým údivem jsem zjistil, že e-learning je na vysokých školách na ústupu, protože se prý neosvědčil. Tato informace pochází od zaměstnance nejmenované vysoké školy, který spravuje na centrální úrovni IT, takže ji lze považovat snad za věrohodnou (jsou letní prázdniny, takže informaci nelze spolehlivě ověřit z oficiálních zdrojů). Přiznám se, že se pro mne jednalo o velké překvapení, protože já sám považuji e-learning za jeden z pilířů budoucího vzdělávání.

Jak se v krátké diskusi ukázalo, celý problém patrně tkví v tom, že moje představa využití e-learningu a záměry vedení fakult, které chtěly e-learning využít, se výrazně liší. Jak to?

Co je to e-learning?

Pro jednoduchost chápu e-learning v tom nejširším slova smyslu jako elektronické vzdělávání, které může mít mnoho podob – a nejlépe, pokud se vzájemně doplňují. E-learning tedy může být

  1. kompletní seriál přednášek zachycený kamerou a nahraný na YouTube.
    Příklad: Harvard University: Justice with Michael Sandel
    Příklad: Yale University: American Contract Law
  2. webová stránka, na niž se postupně proklikávate informacemi, které Vás navigují dále ideálně za doprovodu obrazu, videa či zvuku.
    Příklad: Samsung Galaxy Note 4 tutorial / simulator
  3. testy: e-learning může být také zpestřen on-line testy, ale popravdě, testování je jen doprovodnou částí jakéhokoli učení (learning).

E-learning tedy optimálně obsahuje jak část vysvětlující (audio, video, obrázky, klikání, text), tak posléze i ověřování (test), co jste si zapamatovali.

Proč se e-learning na českých vysokých školách neujal?

Jak jsem ze slov zainteresované osoby vyrozuměl, zjistilo se, že studenti preferují osobní kontakt před sledováním obrazovky. Jinak řečeno, záměrem e-learningu nebylo rozšířit paletu možností toho, co vysoká škola nabízí, ale úplně jednoduše pouze ušetřit kapacitu učitelů a finance.

Pokud tedy byla skutečně vize e-learningu taková, že by se díky elektronické výuce mohl pedagogický sbor smrsknout třeba na polovinu, tak to byl z mého pohledu cíl velmi špatný.

K čemu by měl e-learning na vysokých školách sloužit?

Špičkové vzdělání (téměř) zdarma

E-learning by měl skutečně vzdělání zlevnit, ale nikoli pro vysokou školu, nýbrž pro širokou veřejnost. Pokud by vysoké školy své on-line kurzy nabízeli široké veřejnosti, pak by každý, kdo stojí o špičkové vzdělání, měl možnost studovat i bez přijímacího řízení. A skutečně z takového vzdělání nakonec mohou mít užitek všichni zúčastnění.

1) Svoboda, sebevědomí a nové znalosti

Jakýkoli člověk, který má možnost získat vzdělání i bez přijímací zkoušky, je rozhodně svobodnější. Mnoha lidem ve vzdělání brání právě také to, že není v jejích možnostech na vysokou školu fyzicky docházet, protože nemají dost peněz, času (starají se o děti, rodinu, staré rodiče ...) často také bydlí příliš daleko. Absolvování vysokoškolského e-learningu také může notně zvednout sebevědomí už jen proto, že si v závěrečném testu ověříte, zda danému oboru rozumíte zda jej dokážete využít v praxi. Nejedná se však o nějaký samoúčel, sebevědomím rozhodně e-learning nekončí.

2) Zaměstnanec nepotřebuje vždy drahý diplom a certifikaci

Operační systémy (Linux, Android) či kancelářský software (Libre Office) mohou být v základní podobě zdarma. Podobně i dobré vzdělání nemusí stát mnoho peněz, ale čas a úsilí z Vaší stany samozřejmě ano.

Sám léta podnikám na volné noze. Věřím, že mohu proto zodpovědně říci, že v praxi záleží na tom, co skutečně umíte, nikoli na tom, jaké diplomy si s sebou nesete v podpaží.

Můžete samozřejmě namítnout, že spousta zajímavých pracovních pozic je již v samotné inzerci podmíněna požadavkem vysokoškolského diplomu. To je bezesporu pravda. Problém však je, že firmy v současnosti ani jinak postupovat nemohou, protože žádný kvalitní český vysokoškolský e-learning pro veřejnost patrně neexistuje. Takže ani není možné, aby byl zaměstnavateli vyžadován jako alternativa.

Je to tak klasický problém, zda byla dříve slepice nebo vejce. Podle mého názoru nemá smysl se vymlouvat na to, že e-learning je zbytečný, protože firmy ani lidé jej nechtějí, ale naopak, investovat do kvalitní přípravy volně dostupného e-learningu tak, aby jej mohl využít a později vyžadovat každý, pro koho bude mít smysl.

Logika je podobná jako s vyhledávačem Google. V době katalogů se mu lidé posmívali, nevěřili v jeho potenciál, ale až dnes vidíme, jaké informace dokáže zdarma zprostředkovat a neumíme si bez něj život představit.

Stejně tak si myslím, že pokud zaměstnavatel zjistí, že absolvent volně dostupného vysokoškolského e-learningu je v praxi použitelný ale levnější, budou na tento typ vzdělání slyšet.

Je to stejná logika jako u kancelářského balíku LibreOffice, který je zdarma a poskytuje téměř srovnatelnou službu jako placený Office od Microsoftu. Podobně Encyclopedia Britannica měla kdysi výsadní postavení a drahé placené vydání, ale kdo si na něj dnes v době Wikipedie ještě vzpomene.

3) Kvalitní a dostupné vzdělání je ideální odpovědi na záplavu internetových pověr a Fake News

Mezi nejvyhledávanější výrazy patří "How to ..." nebo "Why ...", tedy "Proč ..." nebo "Jak ..." Od triviálních témat: jak opravit kapající kohoutek, jak vyměnit řetěz na kole, jak se naučit jezdit na kolečkových bruslích, jak vykuchat rybu ... až po náročné ... jak funguje jaderná elektrárna, jak se naučit anglicky, proč vymřeli dinosauři.

Všechny tyto informace naleznete na internetu zdarma. Základní otázka ale je, v jaké kvalitě. Série přednášek z Karlovy univerzity by měla mít samozřejmě větší váhu ve všech ohledech než třeba rady YouTubera Kryšpína Vonáska (smyšlená osoba).

A svět, ve kterém je k radám nedovzdělaných absolventů tzv. "školy života" i stejně dostupná alternativa z českých univerzit, tak tento svět považuji za mnohem lepší, hodnotnější a svobodnější.

4) Špičkový e-learning = reklama zdarma

Naprosto klíčová otázka zůstává. Proč by měly univerzity investovat do něčeho, co jim nepřinese žádný finanční zisk nebo úsporu? Odpovědi jsou v zásadě dvě: reklama a služba veřejnosti.

Mám pocit, že české univerzity tápou v tom, jak představit veřejnosti, co mohou nabídnout a proč jsou lepší, než univerzity jiné, třeba i zahraniční v mezinárodním srovnání. Jak ostatním ve světě ukázat, že je "naše" vysoká škola lepší, než jiná v Polsku, Maďarsku nebo třeba i ve Vídni? Odpověď je jednoduchá – můžeme zaplatit drahou marketingovu agenturu, aby studenty lákala reklamou, nebo ušetřit a jít s pravdou ven: ukázat pomocí e-learningu, co vše se "vaří pod pokličkou" zdější univerzity.

Otázka: v čem jste lepší než ostatní? Nemluvte o sobě, ale ukažte své nejlepší kurzy přímo. Je přece mnohem lepší mít možnost ochutnat nejlepší "zmrzlinu" předtím, než si ji skutečně  objednáte (půjdete studovat na univerzitu).

A konečně služba veřejnosti? Stačí citace ze zákona o vysokých školách 111/1998 Sb. (§1): "Vysoké školy ...jsou vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti" ... podle mě do této definice e-learning pro širokou veřejnost rozhodně spadá.

Můj smělý sen pro Brno

Facebook Twitter Instagram