o mně / blog / poezie / obrazy / životopis / weby / senát / kontakt

Kaleidoskop 2018/3

Deriváty – zbraně hromadného ničení

Deriváty – zbraně hromadného ničení

Sázka na hokejový klub

Snazší a především výrazně levnější než investovat do některého českého hokejového klubu (nákup hráčů, trénink atd.) je zajít do některé ze sázkových kanceláří a vsadit si na výhru nebo prohru tohoto klubu. Pokud takovou vsázku uzavřete, aniž byste o tom věděli, vytváříte vlastně "derivát" čili "odvozeninu" od podkladového aktiva, kterým je právě úspěch či neúspěch hokejového klubu. Co je však ještě důležité, fyzický počet hokejových klubů je s jejich rostoucím počtem omezen (těžko seženete kvalitní hráče, když už jsou takříkajíc "rozebrání" v ostatních klubech – cena nových hráčů pak bude díky konkurenci vysoká).

Možnost sázení na výsledky, tedy vznik jakýchsi sportovních derivátů, je však teoreticky neomezený. Hranici tvoří jen dostupnost úvěrů od těch, kteří se nebudou zdráhat půjčit Vám peníze na takový riskantní podnik. Vsadit můžete klidně celou zeměkouli, ale problém je v tom, že Vám někdo těžko vyplatí výhru v podobě druhé takové.

Bankovní deriváty

Světe div se, něco podobného je možné i ve světě bankovnictví. A nejen, že je to možné, ale dokonce se to děje v míře mnohem větší, než si patrně dokážete představit. Důvod je stejný jako v případě sportovního vsázení – použití derivátu je často snazší a levnější než nákup samotného podkladového aktiva (akcie, dluhopisu).

Když předpokládám, že akcie té či oné firmy porostou nebo budou klesat, mohu využít derivát zvaný CFD (contract for difference), což je vlastně smlouva mezi mnou a bankou, že mi zaplatí kladný nebo záporný rozdíl v hodnotě akcie.

Jinak řečeno, pokud chci koupit akcie Apple za 1.000.000,- Kč a těžit ze zisku růstu těchto akcií, musím nejdříve potřebný milión vlastnit nebo si jej někde vypůjčit. Jenže když použiji skvělý derivát CFD, nekupuji tyto akcie, ale "jen" uzavírám za mírný poplatek vsázku s bankou, že mi banka vyplatí obdobný zisk, jako kdybych tyto akcie za 1.000.000,- Kč skutečně měl, resp. já zaplatím bance v případě, že se cena akcie bude vyvíjet opačným směrem, než předpokládám – to je celý princip této derivátové vsázky ...

... když vsázíte, nemusíte vlastnit hokejový ani fotbalový klub, abyste mohli těžit z výhry tohoto klubu. A ještě lépe, oproti klasickému vsázení při derivátech dokonce ani nemusíte vsadit všechny peníze předem; jen se zavážete zaplatit je bance až poté, co Vaše vsázka nevyjde; jedná se o tzv.: "finanční pákový efekt". Nemusíte mít tedy milion korun na koupi akcií, ale stačí využít derivát s pákovým efektem 1:10 a dosáhnete v podstatě podobného výsledku, ale jen se sto tisíci korunami v kapse – Vaše "výhra" i "prohra" se totiž násobí 10x.

Čísla z Deutsche Bank

Nechvalně proslulou bankou, která si na derivátech zvaných CDO v roce 2008 "spálila prsty", je německá Deutsche Bank. Myslíte si, že se za deset let něco výrazného změnilo? Tak se podívejme na čísla a zalistujme výroční zprávou Deutsche Bank za rok 2016 (oddíl "Notional amounts of derivatives on basis of clearing channel and type of derivative"):

Celková expozice Deutsche Bank v derivátech je: 42 898 biliónu EUR.
Pro srovnání:
Roční HDP Německa – 3 132 biliónu EUR (zdroj, 2016).
Celé národní jmění Německa – 9 805 biliónu EUR (zdroj, 2015)

Milion, miliarda, bilion

I když slovo "bilion" si spojujete spíše s astronomií, je zřejmé, že proporce těchto čísel jsou i tak trochu znepokojivé. Ve hře, tedy v sázkách na deriváty, je u Deutsche Bank několikanásobně více peněz, než kolik je čisté národní jmění Německa (4,3 x více)! Pod pojmem národní jmění si představte všechno hmatatelné bohatství jako jsou budovy, stroje, rozvody, zlaté rezervy ale i nehmotné patenty atd., prostě vše, co má v Německu nějakou cenu.

Zděšení

Abych zmírnil Vaše zděšení: velkou část této expozice v derivátech u banky představují jakési "oboustranné vsázky", které se vzájemně anulují, asi jako když v zápase mezi Spartou a Slávií vsadí 1/2 na Spartu a 2/2 na Slávii (jedni vsází na růst a druzí na pokles akcií atp.). Nehrozí tedy, že by někdo v Deutsche Bank zaklepal na dveře a přišel si vyzvednout celou "výhru", na kterou by nestačil zjevně ani prodej celého Německa.

Abych ovšem podpořil Vaše zděšení: i pouhé 0,001 % z této částky účetně vedené bankou v derivátech je stále 42 bilionů EUR, tedy 1 065 bilionů CZK, což je asi 832 státních rozpočtů ČR (státní rozpočet ČR v roce 2016 byl cca 1,28 bilionu CZK).

Zbraně hromadného ničení

Pokud tedy při vsázkách na deriváty začnou mít více štěstí sázející (ani se mi nechce říci "investoři", ale běžně se tak nazývají), je celkem jisté, jak to s významnými bankami dopadne. Zjistíme, že nemají na vyplácení výher, o výplatách peněz z účtů běžných střadatelů nemluvě. I proto nazval proslulý americký investor a miliardář Warren Buffet deriváty "zbraní hromadného ničení".

Řešení?

Recept na nápravu by přitom byl poměrně jednoduchý. Oddělit od sebe komerční a investiční bankovnictví, což se dokonce v roce 1933 na dlouhý čas podařilo. Vedle sebe by podle mého soudu měly existovat nudné ale státem kryté instituce zvané "banky", které by schraňovaly a zajišťovaly peníze drobných střadatelů a jen v omezené míře poskytovaly půjčky, a také přitažlivé "investiční společnosti", které by nabízely investorům vysoké zhodnocení, ale také žádné záruky.

Zjevně ale potřebujeme ještě větší finanční krizi, abychom znova dospěli k nějakému rozumnému systému správy financí.

Tip na závěr

O tom, že riziko expozice bank v derivátech je stále enormní hrozbou, se zmiňuje anglický ekonom John Kay ve skvělé knize Other People's Money, kde barvitě líčí proměny bankovnictví za mnoho posledních desetiletí. Jak již název napovídá, s cizími penězi lze často nakládat lehkomyslně, na rozdíl od vlastního jmění, což je na bankovním trhu myslím nyní dostatečně znát.

Příklad

S&P 500 je nejznámější akciový index USA (interaktivní graf).

Můžete investovat do fondu, který skutečně kupuje v proporci k indexu S&P 500 akcie, z nichž se index skládá, a kopíruje tak jeho křivku a tedy i výnos (interaktivní graf).
Nebo můžete investovat do derivátových fondů s 3x pákovým efektem:
kladný (interaktivní graf)
záporný (interaktivní graf)

Díky 3-násobnému zhodnocení nejznámějšího indexu tedy za 1/3 ceny získáte tentýž zisk, než kdybyste kupovali rovnou akcie. Jsou však i další deriváty, kde je pákový efekt ne jen 1/3 ale 1/10 nebo 1/100 či cokoli, co se Vám podaří s bankou individuálně domluvit.

GRAF: Fond VOO (modrá) kopíruje index S&P 500

Fond VOO (modrá) kopíruje index S&P 500 díky skutečnému nákupu akcií, zatímco fond UPRO (červená) činí díky derivátům 3x znásobený zisk či ztrátu na základě téhož podkladového aktiva (akcie), které však tento fond nevlastní.

Literatura

Další informace o derivátech:

Facebook Twitter Instagram