Lukáš Berta

o mně / blog / poezie / obrazy / životopis / weby / senát / kontakt

Kaleidoskop 2017/16

Jak Čechům zajistit platy jako v Německu?

Ach, mít tak platy jako v Německu! To slyší člověk i necelých třicet let po sametové revoluci. A proč už je tedy vlastně nemáme? Odpověď je jednoduchá. Vyšší příjmy jsou tam, kde je kapitál a ti, co jej vlastní, tedy kapitalisté.

Místo výroby, která často nemá velkou zvláštní přidanou hodnotu (takovou lze často bez problémů přesunout kamkoli jinam, kde je práce ještě levnější), je potřeba mít více vývoje a vlastních inovativních nápadů.

Jako ilustrativní příklad srovnejte tyto dvě společnosti. První vyvíjí softwarovou aplikaci, potřebuje tedy maximum vynalézavosti, a druhá se neobejde bez výroby, resp. vývoj je jen menší částí celku.

• Snapchat má 1 900 zaměstnanců - tržní hodnota 551 miliard Kč
• SONY má 125 300 zaměstnanců - tržní hodnota 345 miliard Kč

Snapchat má 66x méně zaměstnanců, ale přesto vyšší tržní hodnotu. Jeho majitelé a jistě i dobře placení programátoři chtějí po práci chodit do místních luxusních barů, kadeřnictví, butiků, kupovat obrazy od regionálních umělců, které znají z televize, zaplatí jmění za nejlepší domácí chleba od pekařů atd.

Jinak řečeno, úspěšní kapitalisté s sebou přinášejí i kapitál, který z nemalé části vrací do lokální ekonomiky. Takže pokud budeme mít v České republice více kapitalistů, tedy lidí s originálními nápady, kteří jsou schopni spolu s dalšími vynalézt například lék na rakovinu nebo novou aplikaci na ovládání bytu či automobilu mobilním telefonem, pak bude v České republice možná druhé "Silicon Valley" a s ním i mnohem více peněz, které se mohou promítnout do místní ekonomiky mezi "obyčejné" lidi (pekaři, kadeřníci, prodavači bot ...). A platy u nás budou konečně stejné, nebo dokonce vyšší, než v Německu.

Bez vzdělání to nepůjde

Netřeba asi vyzdvihovat, že nezbytnou podmínkou většího množství "chytrých" lidí, kteří mají také potenciál stát se úspěšnými kapitalisty, je vzdělání. Krásná je třeba myšlenka dát učitelům na ZŠ a SŠ 40 tisíc Kč měsíčně, jak navrhují ve svém programu Realisté. Takové navýšení by možná přilákalo do školství i prakticky zdatnější jedince, ale na rozpočtu státu by to bylo patřičně znát.

Mám skromnější nápad, jak propojit školství s praxí. Jsem OSVČ a na rozdíl od mnohých "vykutálených" podnikavců, kteří sbírají všechny dostupné účtenky a faktury, aby na konci roku dokázali, že nemají žádný zisk a tudíž co zdanit (nic nevydělali nebo dokonce vykazují i ztrátu), já již mnoho let daně platím. Přijde mi to fér státu něco dát, když od něj i jisté služby dostávám (že bych mohl dostávat za tyto odevzdané peníze i výrazně lepší služby je určitě pravda, ale to už je na jiné zamyšlení).

Přednášky úspěšných podnikatelů pro školy

Můj nápad tedy je: co nabídnout firmám a živnostníkům, aby pro střední a vysoké školy připravili přednášky, za které by si mohli snížit odvedenou daň? Každá 40ti minutová přednáška na půdě školy by představovala slevu na dani v hodnotě řekněme 1 000 Kč. Maximální limit by byl 8 přednášek za jeden rok, tedy odečtení 8 000 Kč (pro srovnání: za 1. dítě lze odečíst cca 13,5 tisíce Kč u OSVČ).

Každá střední či vysoká škola by si v rámci volné nabídky a poptávky mohla vybrat, zda se jí dotyčný podnikatel zamlouvá, tedy oslovit jej nebo naopak přijmout jeho nabídku, a také zhodnotit, zda jsou jeho přednášky z praxe hodnotné ("pane řediteli, pozveme ho příště nebo už raději ne?").

Všechny přednášky by měly skončit rovněž publikované na YouTube, což dnes s chytrými telefony a prezentační technikou není v podstatě žádný problém. Přednášky podnikatelů z  praxe by byly dostupné veřejně pro vzdělání naprosto všem a zároveň by bylo jednoduše možné zkontrolovat, zda na té či oné škole dbají na kvalitu hostujících podnikatelů.

Další kamínek do mozaiky

Nedělám si iluze, že by touto formou podnikatelé vyzrazovali své cenné "know-how" konkurenci, ale každý úspěšný podnikatel, se kterým může vést student dialog, je určitě cenným příspěvkem pro vzdělávání budoucích podnikatelských elit.
Ti neschopní nebo opravdoví nešťastníci, co zisk nemají, případně "vyčůránci" jakbysmet, by jednoduše přednášet nepotřebovali, zatímco Ti šťastnější a schopnější podnikatelé by si mohli legálně snížit daně a udělat zároveň něco záslužného pro budoucí generace.

Samozřejmě si nedělám iluze, že se jedná o spásný nápad pro školství, ale spíše o další kamínek do mozaiky lepších zítřků – s vidinou studentů lépe připravených na to, co je čeká v praxi. Věřím, že když u nás budou studenti chytřejší a nápaditější, mohli bychom se pak  jednou skutečně dočkat průměrných platů jako v Německu.

Diskuze

Níže zajímavé náměty a připomínky, které jsem dostal po zveřejnění tohoto článku:

• Jak budou ředitelé škol motivováni zvát na přednášky podnikatele?
  Jednoduše tak, že od podnikatelů dostanou zaplaceno. Tedy každý podnikatel za to, že na škole „smí“ přednášet 1 hodinu zaplatí třeba 1.000 Kč přímo škole, ale tutéž hodinu zároveň vykáže později jako odpočet daně v hodnotě 2.000,- Kč. Ředitel bude rád, že má pro školu příjem, a podnikatel, že má nižší daň.
• Je přednáška prodavače cukrové vaty z Horní Dolní stejně hodnotná jako přednáška Radima Jančury? Zaslouží si stejné zvýhodnění?
  Ano, tyto přednášky určitě stejně hodnotné nebudou. Bylo by proto vhodné motivovat podnikatele nikoli fixním odpočtem z daně, ale procentem. Řekněme, že za každou přednášku nebude možné odečíst konkrétní pevnou částku, ale třeba 5% (s nějakým stropem 5-ti přednášek tedy třeba 25% celkem). Ředitelé by se pak jistě přetahovali o takové „Jančury“ a ne o prodavače cukrových vat, protože ti úspěšnější by přispěli nepoměrně více do školní pokladny.
• Jsou všichni kapitalisté „lidé s originálními nápady“? Není náhodou kapitál také z velké míry otázkou historicky danou?
  Ano, bezesporu. Ovšem moderní kapitalisté jsou především lidé, kteří své podnikání založili na nějaké inovaci. Stačí se podívat na žebříček nejbohatších lidí světa. Dříve bylo pro zbohatnutí zapotřebí především děl a bajonetů, které si vymohly přístup k surovinám, zatímco dnes se vedou vesměs neviditelné obchodní „války“ o lepší ceny, ze kterých se pak spotřebitelé radují a krev teče již jen v Hollywoodu. Jsou sice mnozí majetní kapitalisté, kteří mohou „sedět jako žába na prameni“ na svém bohatství, které získali třeba dědictvím. Pokud ale nejsou dostatečně invenční, bude se toto bohatství postupně spíše zmenšovat. Všimněte si, že v žebříčku světových boháčů je jen málo finančníků, přičemž Warren Buffett zbohatl údajně především na inkasování poplatků od klientů, spíše než na samotném vlastním investování. Zdá se tedy, že cesta ke kapitálu skutečně vede přes vynalézavost a podnikavost.