Kaleidoskop 2018/10

Inflace a deflace - jednoduché vysvětlení, co je inflace a co je deflace

Inflace

Definice, příčiny a důsledky

Co je Inflace a deflace? Již dříve jsem se věnoval podrobně inflaci v samostatném článku, ale mám za to, že je třeba oba termíny, jež spolu úzce souvisí, vysvětlit ještě jednou, stručně a mnohem jednodušeji.

Inflaci a deflaci si nejlépe představíme jako ochotu lidí vydávat nebo raději spořit peníze.

Kdy dochází k inflaci? Jaké jsou důsledky peněžní inflace?

Definice inflace: "nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice".

Inflace je stav, kdy lidé rozhodně nešetří a mají chuť utrácet peníze. Prodejci zdražují (ceny zboží a služeb se zvyšují), protože zájemců o koupi vybavených dostatkem peněz je mnoho a není tedy třeba dávat zboží do slev. Zboží „mizí“ z regálů a obchodníci jej rychle doplňují; tvoří se fronty.

Kdy dochází k deflaci? Jaké jsou důsledky peněžní deflace?

Definice deflace: "pokles všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice".

Deflace je pravým opakem. Deflace je stav, kdy lidé šetří a odmítají vydávat peníze. Prodejci zlevňují (ceny zboží a služeb se snižují), protože zájemců o koupi je málo a je tedy třeba přilákat je slevami. Zboží „trčí“ v regálech i přesto, že ceny klesají, jednoduše proto, že lidé buď nemají peníze, nebo je odmítají za zboží utrácet.

Splácení dluhů při inflaci a deflaci

Jak je to se splácením dluhů při inflaci a deflaci?

Vezměme tento příklad:

V případě vysoké roční inflace 100% bude Vaše situace taková:

Inflace usnadňuje splácení dluhů, a proto mnoho ekonomů také doporučuje mírnou inflaci.

V případě vysoké roční deflace -100% bude Vaše situace taková:

Deflace znesnadňuje splácení dluhů, a proto není deflace mezi zadluženými jedinci rozhodně žádoucí. V případě těch, kdo zadluženi nejsou, je však vítaným jevem, protože si za své úspory mohou kopit více zboží.

Záporná úroková sazba na běžném účtu

Zatím jsme se nesetkali se zápornými sazbami na běžných bankovních účtech. Obvyklá sazba je 0%, tedy peníze se Vám na účtu samovolně ani „nerozmnoží“ ani „nemizí“. Lze však předpokládat, že v budoucnu banky experimentálně sáhnou i k mírným záporným úrokovým sazbám, aby podpořily inflaci - ochotu lidí utrácet, resp. odradili je od snahy hromadit přebytky peněz na běžných účtech.

Je však velkou otázkou, jak na takové opatření bank klienti skutečně zareagují. Myslím, že proti očekávání bankéřů střadatelé peníze raději prostě schovají doma „pod polštář“, kde žádná záporná úroková sazba nehrozí, spíš než, že by vybírali úpory a spěchali utrácet za zboží a služby, které jednoduše nepotřebují.

Inflace znehodnocuje úspory

Je ještě vhodné připomenout, že inflace ve svém důsledku znehodnocuje úspory.
Vezměme tento příklad s pomocí hodnot z tabulky „Vývoj průměrných cen vybraných potravin“:

Pokud jste svých 100 tisíc Kč neměli jakkoli zhodnocených, mohli jste si za ně v roce 2009 koupit téměř 3x více kusů másla než o devět let později.

Závěr

Seriál článků #inflace #deflace

Facebook Twitter Google plus