Kaleidoskop 2018/2

Jak fungují banky?

Jak fungují banky?

Sdílené bohatství čili "shared economy", ovšem tak trochu jinak

Sdílená ekonomika, jak ji známe

O sdílené ekonomice se běžně uvažuje asi tak, že pro dva či více lidí je výhodnější, když společně sdílí třeba auto, obydlí nebo nějakou jinou užitečnou věc, řekněme třeba prádelnu pro celý dům. Dokonce se pro tento typ sdílení vynalezl i krásný český novotvar "spoluspotřebitelství", jež by se rozhodně neztratil vedle dalších puristických skvostů jako je "klapkobřinkostroj" nebo "nosočistoplena".

Sdílená ekonomika jinak

Existuje však ještě jedna možnost, jak sdílenou ekonomiku chápat. Jedná se o případ, kdy dva lidé společně sdílí určité bohatství, avšak tak, že o tom vždy alespoň jeden z nich nějaký čas neví. Do momentu, než ten, kdo byl okraden nebo jinak oklamán, svoji ztrátu zjistí, je svět totiž skutečně bohatším. A právě tento způsob nazírání na banky a jejich počínání může poměrně trefně pomoci zodpovědět otázku "jak vlastně banky uchovávají a vytváří peníze?"

Ukradené kolo

Vezměme jednoduchý příklad, tedy krádež kola. Pokud máte ve sklepě kolo, na kterém přes zimu nejezdíte, a do sklepa často nechodíte, můžete jeho krádež zjistit třeba až na jaře. Pokud Vám někdo na podzim kolo ze sklepa ukradne a půl roku si jej užívá třeba v jiném městě, kde panují příhodnější teplotní podmínky, "funguje" toto kolo svým způsobem 2x.

Vy celou zimu prožijete s pocitem, že máte ve sklepě našlapaný karbonový poklad a pokud v tu chvíli ještě žádáte o půjčku, jistě nezapomenete toto domnělé bohatství uvést jako Váš majetek. Cítíte se bohatší, než ve skutečnosti jste, ale stejně tak si kola užívá i někdo druhý, kdo jej patrně potřebuje více (řekněme spíše "prakticky" než jen "psychologicky").

Zpronevěra

Stejný způsob zdvojeného bohatství si můžete představit jako zpronevěru peněz či majetku v nějaké firmě. Znalá a velmi šikovná účetní na začátku roku vyvede z firmy majetek o němž ví, že jej až do inventury na konci roku nebude nikdo postrádat. Takže opět celý rok bude svět o něco bohatší. Majitel i akcionáři firmy budou žít s pocitem většího bohatství (a jistě se přiměřeně tomu i zadlužovat) zatímco účetní již užívá klidu v Karibiku.

A kdo ví – třeba letos žádná inventura nakonec nebude; případně i majitel kola může skončit na vozíčku dřív, než by sešel na jaře do sklepa oprášit pavučiny z kola. Osud je přece tak nevyzpytatelný.

Půjčky, o nichž ti druzí nevědí

Nyní obraťme list. Přejděme k bankovním půjčkám, jak fungují v praxi, resp. tomu, jak banky vytvářejí peníze doslova "z ničeho" (či přesněji ze sdílených dluhů považovaných za skutečné sdílené bohatství, jak již naznačuje titulek článku).

  1. Za 10 000 Kč koupím obraz od mladého nadějného umělce.
  2. Díky tomu, že mladý nadějný umělec získal 10 000 Kč a vložil je na účet, nabídneme mu jeho banka půjčku 1 000 Kč (10% z vkladu 10 000 Kč). Umělec neodolá a s 11 000 Kč pospíchá do dílny za stolařem a čalouníkem, aby mu vyrobili moderní sedací soupravu do ateliéru.
  3. Stolař a čalouník jsou fandové do HiFi. Když do banky uloží právě získaných 11 000 Kč za zhotovenou sedačku, banka jim nabídne opět půjčku ve výši 10% což znamená již 1 100 Kč navíc. Stolař a čalouník neváhají a vyberou z banky o 12 100 Kč a pospíchají koupit úžasné reproduktory do blízkého HiFi studia.
  4. Majitel HiFi studia je pro změnu milovníkem hodinek, a když mu na účtu přistane 12 100 Kč, oznámí mu banka, že získává možnost využít půjčku ve výši 10%, což znamená 1 210 Kč k tomu, co sám má. Majitel HiFi studia z banky vybere dohromady už 13 310 Kč a pospíchá za hodinářem ...

Shrnuto: na začátku skutečně bylo (a stále je) jen 10 000 Kč, které se několikrát otočily v kolech ekonomiky, přičemž v každém kole na sebe "nabalili" půjčku 10%. Pokud tuto hru s čísly budete hrát dostatečně dlouho, zjistíte že z 10 000 Kč lze vygenerovat naprosto astronomické částky.

Zdravý rozum se tomuto zjištění samozřejmě vzpírá, ale pokud začne pátrat, zjistíte, že se jedná o skutečný popis fungování bankovního systému. Podívejme se na čísla z centrálních bank.

Kolik peněz tvoří hotovost?

ČNB: Měnový přehled (2017/12)
Celkové peníze (M3): 4.226.499,2 milionu Kč
Oběživo (bankovky a mince): 548.348,3 milionu Kč
Bankovky a mince tvoří jen 12,97% z celkové peněžní zásoby v ČR.

FED: M3 for the United States / How much U.S. currency is in circulation (2017/12)
Celkové peníze (M3): 13,7 trilionu dolarů
Oběživo (bankovky a mince): 1,61 trilionu dolarů
Bankovky a mince tvoří jen 11,75% z celkové peněžní zásoby v USA.

Jinak řečeno, kdybychom se všichni občané v ČR rozhodli vybrat peníze z bank, nedostali bychom celkem s jistotou více jak 12,97% ze sumy, o níž si myslíme, že by tam měla být. Počáteční "skutečné" peníze, rozuměj především hotovost, dokázala vygenerovat velmi tlustou slupku dluhů, které vznikly postupným nabalováním půjček na sebe, kdy jeden dluh slouží jako podklad pro vznik dluhu dalšího – podobně jako sněhová koule valící se ze svahu.

Sdílené dluhy

Možná si položíte otázku: "A jak to, že se ten systém sdílených dluhů ještě nerozsypal?" Obrazně řečeno je to jen proto, že se zatím majitel nepřišel podívat do sklepa, jestli tam jeho kolo stále ještě je. Jak jsem již napsal, kdybychom se všichni vydali do banky a dožadovali se vydání hotovosti, zjistilo by se že "na našem kole momentálně jezdí někdo jiný".

Facebook Twitter Google plus