Kaleidoskop 2016/16

Prezident 21 – netradiční hlasovací systém

Hra prezident 21 z dílny Karla Janečka, je napínavým pokusem vybrat vhodného kandidáta na příštího prezidenta. Její kouzlo spočívá především v tom, že využívá nového způsobu hlasování, tzv. „demokracie 21“, kdy má každý účastník k dispozici více hlasů a dokonce i hlas „negativní“, který označuje nežádoucího prezidentského kandidáta (způsob volby: „každý může hlasovat pro maximálně tři své favority, jednoho kandidáta může odmítnout.“). Co víc, hlasy lze v čase i odebírat a udělovat znova jiným prezidentským kandidátům, volbu je možné také sdílet na Facebooku, takže se jedná o interaktivní a společenskou záležitost. Potud musím Karlu Janečkovi gratulovat. Celá věc má ovšem i svá „ale“, kterých si musí být ti, kteří se ji účastní a nebo ji jen zpovzdálí sledují, vědomi.

Poučení z volby prezidenta USA 1936

V roce 1936 se v USA konal před volbami prezidenta průzkum, který naznačoval výhru Alfreda Landona – toto jméno je vám však jistě neznámé, jednoduše proto, že tento kandidát se prezidentem nestal. Podle prestižního magazínu Literary Digest měl tehdy Alfred Landon podporu 57% a Franklin D. Roosevelt jen 43%. Prezidentem se však stal právě Roosevelt, jak je zřejmé z učebnic dějepisu (nakonec 62% volilo Roosevelta, 38% Landona). Kde se tedy stala chyba?

Literary Digest oslovil 2,4 milionu respondentů zatímco jistý George Gallup byl schopen odhadnout Rooseveltovo vítězství při vzorku „pouhých“ 50 tisíc lidí (48x méně). Problém byl v tom, že Literary Digest zvolil NEREPREZENTATIVNÍ vzorek populace. Literary Digest při zjišťování, jakého prezidenta mají v úmyslu lidé volit, oslovil respondenty pomocí telefonního seznamu. Ovšem v roce 1936 byl telefon luxusní záležitostí, kterou neměla k dispozici každá domácnost. Vzorek, i když byl skutečně velký, zahrnoval pouze bohatší Američany a tedy i jejich mínění. Dalším problémem také bylo, že Literary Digest při hledání preferencí pro volbu prezidenta oslovil 10 milionů lidí, ale odpověď obdržel pouze od 24% z nich, což rovněž degraduje spolehlivost celého výzkumu.

Co tedy čekat od hry prezident 21?

Zpět ke hře prezident 21. Sám Karel Janeček na stránkách uvádí: „Prezident 21 slouží jako inspirace pro všechny, kteří půjdou v lednu 2018 k volebním urnám“, z čehož lze usuzovat, že si je omezených možností celého projektu vědom. S ohledem na poučení z amerických voleb 1936 se lze domnívat, že výsledkem bude skutečně prezidentský kandidát, který bude favoritem pouze určité skupiny lidí (ti, kteří věří Karlu Janečkovi, že nezneužije jejich osobní data; ti, kteří se se svoji preferencí rádi pochlubí na sociálních sítích; ti, kteří aktivně využívají internet atd.). I kdyby se do hry zapojilo řekněme milion lidí, nelze tedy spoléhat na to, že výsledný kandidát má úřad prezidenta jistý. Kdyby však nějakou náhodou skutečně došlo ke shodě mezi výsledkem hry a následující volbou prezidenta, jistě by měl Karel Janeček a demokracie 21 na titulních stranách světových periodik své místo zajištěno. Byla by to úžasná reklama, která by mu pomohla prodat demokracii 21 do světa a vydělat jistě další nemalé peníze (upřímně, nepodezřívám však Karla Janečka z toho, že je to hlavní záměr celého projektu).

Jak (ne)zvolit prezidenta

Prezident 21 tak zůstává velmi zajímavou a rozhodně zaznamenání-hodnou hrou, která ve výsledku rozvíří diskusi a třeba skutečně pomůže najít zajímavého nového kandidáta na prezidenta. Držím palce takovým počinům, i přes to, že mají své zřetelné limity.

Facebook Twitter Google plus